Díly v seriálu
"...je druh sjezdového lyžování založený na jízdě na hranách bez smýkání lyží. Jedná se o relativně novou lyžařskou techniku, která podstatně zrychlila jízdu, zvýšila bezpečnost a stabilitu ve všech fázích oblouku a usnadnila fyzickou zátěž."
Můj instruktor na ... carving
Abych vám mohla lyžařský trenažér autenticky popsat vyzkoušela jsem ho jako první, zde jsou mé postřehy přímo z lyžařského pásu.
Velmi nedůvěřivě si novinku v simulaci sjezdového lyžování prohlížím a poslušně nasazuji lyžáky. Na první pohled to celé vypadá jako obří běhací pás s molitany na stranách, což mě už z principu děsí. Budu opravdu vrážet i do stěny? Instruktor mě připevní do torza lyží a já se instinktivně chytám postraních madel. První krůčky nebo spíše obloučky na tomto přístroji jsou poněkud obtížné, mám pocit, že se převrátím a o lyžařský pás si rozbiju hlavu, což se zde údajně ještě nikomu nepovedlo. Nevěřím, ale po pár minutách získávám stabilitu a pekelně se soustředím na vytváření správných carvingových obloučků. Instruktor zapojuje příslušný program, který pozorně sleduje moji snahu a za každý správně vyhraněný oblouček mě odmění zapípáním. Asi dvacet minut se pokouším o větší a menší obloučky, nevystrkovat moc zadek, zůstat dost předkloněná a kroutit se do obou stran stejně. Celou dobu mě instruktor kontroluje a pohled na moji osobu musí být vzhledem k mému soustředění opravdu k popukání. Raději se v zrcadlech umístěných všude na stěnách moc neprohlížím. Vypadá to totiž, že styl jízdy, který provozuji s menším či větším úspěchem již přes patnáct let, je carvingově úplně mimo. Pokud bych byla vytrvalejší a šikovnější lyžař, došlo by i na simulaci slalomu, měkkého či tvrdého sněhu a kdoví čeho ještě. V praxi to vypadá tak, že před vámi rozvinou projekci a vy se jako při počítačové hře spouštíte dolů z kopce. Akorát místo myši a klávesnice používáte k ovládání simulace vlastní nohy. Po určené době tento ďábelský stroj opouštím vcelku zpocená a s bolestí zad. Instruktor mi při odchodu doporučuje k vypilování „jízdy“ ještě aspoň pět návštěv, já si však raději počkám na sníh.
Později se dočtu na letáčku Carving Centra, že trénink u nich není žádným drilem. S tím vzhledem k nataženým zádovým svalům nemůžu až tak souhlasit, ale třeba bych po skončení lyžařské sezóny mluvila jinak. Doporučuji carvingový trenažér aspoň jednou zkusit, jestli vám jeho návštěva bude později na sjezdovce užitečná, uvidíte sami. Z reakcí pravidelných návštěvníků trenažéru však jasně vyplývá, že když zvládnete techniku na pásu, na sjezdovce si budete lyžovaní samotné více užívat.
Diskuze
+ přidat komentářDo diskuze zatím nebyl žádný komentář vložen.
